KVINTA

Prof. Kratochvílová : „Jak se řekne německy Pražák? A Pražačka?“ Jan B. : „Ne Pražačka, ale Pražena!“ Prof. Heroldová : (diktuje kyseliny, nahlíží žákům přes ramena) „Beneši, vždyť vy tady máte jenom samé Há Há Há!“ Prof. Vojáček : „Budu vás číst, hlaste se buď tady nebo tu.“ (čte jména, třída se hlásí) Franta : „Tady nebo tu!“ Předčítání – Čj V textu : „A stařec se rozmáchl holí…“ Daniela : „A stařec se rozmázl holí…“ Aj – čteme článek mj. o chytání ryb holýma rukama Prof. Černá : (překvapená, že známe slovíčka) „Vy už jste tohle někdy dělali?“ Tomáš Č. : „Jo, já to jednou zkoušel, ale ono to klouže a já nic nechytil.“ Ondra : „Komunista věří, že není žádný Bůh a Lenin je jeho prorok. ( parafráze:Muslim věří, že je jeden Bůh a Mohamed je jeho prorok.) prof. Čerba (Z) : (zkoušení slepé mapy, prof. vybírá svou oběť) „…já bych vzal panu … slečnu Skálovou!“ Zeměpis – zkoušení slepé mapy: prof. Čerba : „Rio Grande a Rýn !“ 1. zkoušený : „Já mám Rio?“ (učitel přikývne, žák ukáže Rio Grande) 2. zkoušený : „Já mám Rýn?“ Chemie – prof. Heroldová předvádí rozklad peroxidu vodíku: profesorka : „Katalyzátorem je MnO2 , stejně taky by fungovala i kataláza, kterou máme v krvi … skutečně se nikdo neřízl ?“ prof. Heroldová : (pokus) „A uvolňuje se jedovatý NO2, takže otevřete okno! … Beneši, uklidněte se, nebo vám dám čuchnout!“ prof. Heroldová : (zkouší) „Tak, Čáslavko …“ Petr P. : „Ne Čáslavko, Borovane!“ (profesorka si dvakrát v minulých hodinách spletla Tomáše s jistým Borovanem) Heroldová : „Tedy promiňte, Borovane… Borovane? … Čáslavko!!“ prof. Černá : „Did you study in England?“ Pavel : „No, I didn’t.“ profesorka : (z legrace – doufám :-)„Oh, you are stupid.“ (smích) prof. Fiala (M) : „Až budu tyhle výrazy zkoušet, tak tam budeme dávat jen trojky a čtyřky.“ (třídou to zděšeně zašumí, myslí, že jde o známky do ŽK) profesor : „Dosazovat trojky a čtyřky do jmenovatele, ne?“ Viktor : (při demonstračním pokusu o Ch, pro sebe) „…a paní profesorka se za uvolňování hlasitých výkřiků účastní reakce.“ prof. Čerba : (losuje na slepou mapu) „Á, to bude veselo!“(Martin správně pochopí a jde k tabuli) Prof. Šulcová (Čj) : „Martine, jaké známe pády.“ Martin : „Pády ? Takže: 1.pád, 2. pád, 3. pád…“ Čj – po dočtení Sofoklovy tragédie Oidipus král Pavel : „Konec dobrý, všechno dobré.“